Jsou osobnosti, jejichž životní osudy dodnes zavál čas. Mezi takové bezesporu patří Eman Kabát, plzeňský rodák a průkopník lyžování, automobilismu, aviatiky i filmu. O znovuvzkříšení jeho památky se již dlouhá léta usilovně snaží Antonín Hofmeister, předseda AUTO MOTO VETERAN CLUBU Český les se sídlem v Přimdě. S dalšími nadšenci mimo jiné usiluje o důstojný stav místa Kabátova posledního odpočinku na plzeňském hřbitově u sv. Jiří. 

Emanuel Kabát (celým rodným a křestním jménem Emanuel Karel František) spatřil světlo světa v Plzni v pátek 1. 3. 1878 v rodině úředníka v městském pivovaře (knihvedoucího) Emanuela a Boženy Kabátové, kteří vlastnili právovárečný dům v Andělské ulici 12, čp. 145 (dnešní Bezručova). O jeho dětství a mládí v rodném městě mnoho nevíme. V letech 1895–1898 navštěvoval tři ročníky strojního oddělení Vyšší průmyslové školy v Plzni (Höhere Gewerbeschule, mechanische Abteilung), kam přešel po absolvování I. ročníku vídeňské techniky (Technologisches Gewerbemuseum) v roce 1894–1895. Vojnu odsloužil u slavného plzeňského c. a k. 35. pěšího pluku. Dne 14. 10. 1905 se v Plzni oženil s Josefou, rozenou Svěrákovou, dcerou vrchního účetního společenského pivovaru v Plzni.

Sportovně založený Eman se svým přítelem Arnou (Arnoštem) Juránkem (1874–1944), synem majitele továrny na měděné a kovové zboží, sledoval na Vánoce 1902 na Weisově louce (Vajzovně) první lyžařské přebory, pořádané Českým Ski Klubem v Praze. O rok později už oba údajně stáli poprvé na lyžích, poté co si v Plzni vyrobili vlastní lyže. Jejich prvním doloženým lyžařským pokusem se stalo zdolání Čerchova na Domažlicku v lednu 1904, neboť Šumava a Špičák byly tehdy doménou Němců. Láska k lyžování je s dalšími nadšenci svedla 2. 1. 1907 k založení Kroužku plzeňských lyžařů v Plzni (o čtyři roky později přejmenovaný na Český Ski Klub), který od října téhož roku byl teprve čtvrtou lyžařskou organizací v celých Čechách. E. Kabát se stal jeho prvním předsedou a v roce 1916 mu byla udělena plaketa za vykonané zásluhy.

Lyžařský společník A. Juránek se stal Kabátovým partnerem a průkopníkem automobilismu. Po Plzni se E. Kabát ve svém automobilu L&K Voiturette A z dílen automobilky Laurin a Klement v Mladé Boleslavi projížděl od roku 1906 a tím se stal teprve pátým vlastníkem automobilu ve městě. S přítelem a továrníkem A. Juránkem drželi zastoupení mladoboleslavské automobilky L&K. Kabát se zapsal především do dějin automobilismu v našem kraji, když se svým vozem 6. 7. 1907 za doprovodu choti pokořil vrchol Čerchova. Zdá se, že dominanta Českého lesa se E. Kabátovi podruhé stala osudnou. Jako člen alpinistického odboru byl též skvělým horolezcem. S Juránkem a slavným vůdcem Titou Piazem vykonali obtížné výstupy v Dolomitech. Tato průprava bezesporu přispěla k jeho odhodlání – po úspěšném výjezdu na Čerchov – zdolat po alpských silnicích mnohem vyšší vrcholy, když opět s manželkou vykonal dobrodružnou cestu z Plzně do italských Alp v Jižním Tyrolsku na Stilfské sedlo (2 760 m).

Město Plzeň se do popředí leteckého dění v Čechách rázem vyšvihlo v březnu 1910 a byl u toho opět E. Kabát. Stál mezi funkcionáři čerstvě ustaveného Českého aviatického družstva (ČAD) v Praze, kteří se chopili příležitosti a pronajali nepoužívané dostihové závodiště v Malesicích na provizorní letiště. Průkopníci plzeňské aviatiky počali organizovat první leteckou školu, do níž se E. Kabát hlásil pod pseudonymem Emil Plzeňský, a jež vzbudila velký ohlas v Plzni a v Praze, ale též po celých Čechách. Vyvrcholením těchto snah byl první veřejný vzlet „na závodišti u Malesic.“ 6. 5. 1910.  Kabát se později stal předsedou Západočeského aviatického klubu.

Není přesně známo, kdy a za jakých okolností se E. Kabát seznámil s dalším „osudovým“ mužem – hrabětem Alexandrem (Sašou) Kolowratem-Krakovským. Mohlo se tak stát v rámci obchodních aktivit mladoboleslavské automobilky, na některých automobilových závodech nebo na letišti. Když po adaptaci zámku Velké Dvorce Kolowrat v roce 1910 založil firmu „Fabrik Sascha-Film-Werke Pfraumberg“, o svého filmařského týmu si v roce 1908 vybral také fotografa E. Kabáta a vyslal jej s dalšími k zaškolení do Paříže. V kraji okolo Přimdy našel Kabát svou druhou manželku Annu Klötzl z obce Brand (dnes Milíře) u Tachova. Vzali se v Plzni 18. 1. 1921.

Prvními produkty „Sascha-Filmu“ se v roce 1911 staly dokumentární filmy ze života císařské rodiny či z těžby rudy ve štýrském Erzbergu nebo z mladoboleslavské automobilky L&K z roku 1913. Na řadu přišly i naivní němé grotesky. Po opakovaném požáru v ateliéru v roce 1912 Kolowrat rozhodl o jeho přestěhování do Vídně, kam jej následoval také Kabát, který tehdy točil například adrenalinové horolezecké filmy z Alp. Na některých dokumentech u „Saša-Filmu“, natáčených současně dvěma aparáty najednou (např. ze solných dolů v Salzburgu či velkých dostihů ve Freudenau), spolupracoval s budoucím partnerem Robertem Wittmannem. S ním pak založil v Plzni první filmové studio „Orbis-film“. Jejich první filmy se také nejprve a úspěšně orientovaly na populárně-vědecké dokumenty z průmyslových podniků, např. interiéry ocelárny a lokomotivky plzeňské Škodovky (1922) či výrobního postupu tradičního lomového dolování i technologii při výrobě kaolinu a konečných výrobků stavební keramiky v Kaolinových závodech Dobřany. Tyto úspěšné počiny filmaře povzbudily k natočení dvou filmů – středometrážní komedie „Dejte se omladit“ (1922) a celovečerního melodramatu „Píseň života“ (1924). Díky druhému filmu se dostali do finančních problémů a museli činnost ukončit.

E. Kabát zemřel v 53 letech v rodném městě 30. 10. 1931 a svůj věčný spánek spí v rodinném hrobě na hřbitově u sv. Jiří v Plzni – Doubravce. Plzeňský „báječný muž s klikou a na létajících strojích“ Emanuel Kabát, jehož osudy se několikrát prolnuty s životem a dílem Saši Kolowrata, by neměl být zapomenut…

Tradici skvělého Kabátova výjezdu pravidelně připomínají veteran car cluby (VCC) z plzeňského regionu. Ať už to byla „Jízda do vrchu 1977“ pořádaná k 70. výročí domažlickým Veteran car clubem či „Výjezd historických automobilů z Capartic na vrchol Čerchova“ 7. 7. 2007 k 100. výročí, na kterém se podíleli nadšenci z VCC Plzeň i Auto Moto Veteran Clubu Český les. Pro připomínku této události byla plzeňskou firmou Václav Hofmeister zhotovená a darovaná pamětní deska, umístěná na Kurzovu rozhlednu. Tuto jedinečnou akci 6. 7. 2017 zopakoval českoleský klub k připomínce 110. výročí pokoření vrcholu Čerchova. V letošním roce se připravuje další ročník Srazu historických vozidel v Caparticích s výjezdem na Čerchov k 115. výročí této události 9. 7. 2022. 

PhDr. Jitka Janečková